Praha - Exekutoři by se mohli od státu dočkat paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení tzv. bezvýsledných exekucí. Počítá s tím novela exekučního řádu, kterou dnes schválila vláda. Novináře o tom po zasedání kabinetu informoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda se nakonec přiklonila k paušálu ve výši 750 korun namísto původně navrhovaných 1050 korun. Podle Exekutorské komory (EK) je nastavení částky nelogické.
Podle původně přijaté úpravy neměli exekutoři dostávat u marných exekucí žádné náhrady, což se chystali napadnout u Ústavního soudu. Ministerstvo spravedlnosti chce, aby Sněmovna aktuální změnu přijala v prvním čtení. V důvodové zprávě k návrhu vypočítalo, že v této souvislosti potřebuje navýšit svou rozpočtovou kapitolu o 1,2 miliardy korun - vycházelo ale z paušálu 1050 korun plus DPH. Paušál bude exekutorům platit stát, respektive exekuční soud.
Návrh na paušál 1050 korun odsouhlasili podle spravedlnosti předsedové poslaneckých klubů stran vládní koalice a zástupce klubu hnutí ANO. Přesto s ním nesouhlasilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z vládní ODS. Úřad rozporoval výši paušálu a vadil mu dopad na státní rozpočet.
Zastavování tzv. bezvýsledných exekucí je novinkou od 1. ledna, podle odhadů EK má už letos zbavit exekucí zhruba 50.000 až 80.000 lidí. Týká se exekucí, v nichž se za posledních šest let nepodařilo nic vymoci a které nezahrnují nemovitost. Exekutor vyzve věřitele ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce. Pokud věřitel nevyjádří nesouhlas a nesloží zálohu na další vedení exekuce, exekutor zabavení majetku zastaví. Složením zálohy lze šestiletou lhůtu prodloužit o další tři roky, a to maximálně dvakrát. Celková doba bezvýsledné exekuce nesmí překročit 12 let.
EK odhaduje, že zastavení bagatelních exekucí by se mohlo týkat 700.000 až 800.000 řízení. Prezident komory Jan Mlynarčík k tomu dříve řekl, že exekutoři si sice uvědomují, v jaké situaci je státní rozpočet, ale jenom za poštovné by podle něj v těchto případech zaplatili 100 milionů korun.
"Naše výhrady o neústavnosti vyvlastnění pohledávek exekutorů na nákladech exekuce bez přiměřené náhrady stále trvají," vzkázal Mlynarčík dnes. "Soudní exekutoři musí na své náklady zajistit kvalifikovaný personál na zpracovávání objemné agendy. Navíc ve velmi krátké době. Kvůli složitosti a nejasnosti právní úpravy bude nutné, aby každý exekuční spis prošel rukama zaměstnance s právním vzděláním - nebude možné toto zpracovávat automatizovaně," popsal.
Poukázal na to, že u zastavování bagatelních exekucí - tedy exekucí na nízké částky, typicky u dluhů z jízdného - měli exekutoři nárok na paušál 1050 korun. "Náročnost této agendy byla paradoxně nižší než zastavování nevymahatelných exekucí po šesti letech," upozornil. Výši náhrady za marné exekuce, tedy 750 korun plus DPH, podle něj vláda nestanovila na základě žádné ekonomické analýzy a výpočtů.
Mluvčí komory Eva Rajlichová navíc kritizovala už v úterý na to, že návrh se má týkat jen exekucí zahájených do 1. ledna 2022, takže hrozí, že za pár let se bude celá situace opakovat. Navrhovaná úprava je podle ní jednorázová, ne systematická.
