Berlín - Zatímco populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) slaví zisk prvního křesla šéfa zemského okresu a slibuje svým příznivcům další volební úspěchy, opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) odpovědnost za zisky AfD připsala koaliční vládě kancléře Olafa Scholze. Sama německá vláda nedělní vítězství kandidáta AfD Roberta Sesselmanna v durynském okrese Sonneberg odmítla komentovat a uvedla, že Německo je silnou demokracií. Předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster nicméně prohlásil, že ho výsledek voleb v Sonnebergu šokoval.
"Spolková vláda rozděluje zemi. Má příliš mnoho témat a návrhů, které se v zemi nesetkávají se shodou," prohlásil generální tajemník CDU Mario Czaja v dnešním rozhovoru s televizí Phoenix. Poukázal také na to, že kampaň před volbami v Sonnebergu ovládla spolková témata, a nikoli ta regionální. Sesselmann právě na takový obsah kampaně vsadil, ačkoli pravomoci ke zvratu spolkové politiky zemský rada, tedy šéf okresu, nemá.
Německo se potýká s hospodářskými následky války na Ukrajině, s vysokou inflací, s dozvuky ekonomických problémů po pandemii nemoci covid-19 a také se zvýšenou migrací lidí bez potřebných dokladů, což kapacity nejsilnější ekonomiky Evropy přetěžuje. Kontroverze vyvolává i postup vlády s přechodem na obnovitelné zdroje energie. To v případě nadcházejícího zákazu kotlů na topný olej a zemní plyn a přechod k tepelným čerpadlům pocítí peněženky občanů. AfD nespokojenosti obyvatel využila, což jí v řadě průzkumů veřejného mínění na celostátní úrovni vyneslo s asi 20 procenty hlasů na druhé místo za CDU a před sociální demokraty (SPD) kancléře Scholze.
Šéf CDU Friedrich Merz odpovědnost za vysokou popularitu AfD dlouhodobě připisuje vládní koalici, kterou vedle SPD tvoří ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Merz poukazuje především na názorové pnutí mezi ekologickou stranou a liberály.
Takovou kritiku však vláda odmítá. Stejně tak vláda odmítla komentovat výsledky v Sonnebergu, kde Sesselmann ve druhém kole voleb porazil s 52,8 procenta hlasů Jürgena Köppera z CDU. "Bylo by neobvyklé, kdyby se spolková vláda vyjadřovala k volbám okresních radů," řekl na dnešní tiskové konferenci vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Poznamenal, že demokratické základy Německa jsou dostatečně silné a že v zemi je i vzhledem k pochopení obav lidí potřeba vést diskuze.
Obavy z úspěchu AfD v Sonnebergu a z vysokých preferencí strany nijak neskrývá Schuster z Ústřední rady Židů v Německu. "Zvolení prvního kandidáta AfD do výkonné funkce mnou otřáslo," řekl v rozhovoru s listem Jüdische Allgemeine. "Hluboce mě to znepokojuje," dodal.
Schuster uvedl, že chápe, že ne každý volič AfD má krajně pravicové přesvědčení, ale o straně samotné se to říct nedá. "Strana, jejíž kandidáta zvolili, je podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) pravicově extremistická," řekl. BfV, což je německá civilní kontrarozvědka, sleduje Alternativu pro Německo kvůli podezření z pravicového extremismu. Členy AfD pak tajná služba zahrnuje mezi 38.800 lidí, které v Německu v loňském roce napočítala v řadách přívrženců krajní pravice.
Již v roce 2019 Schuster prohlásil, že opustí spolkovou republiku, pokud by se AfD dostala do vlády. Vládní ambice AfD má. Její spolupředsedkyně Alice Weidelová před týdnem řekla, že strana chce do nadcházejících spolkových voleb v roce 2025 postavit vlastního kandidáta na kancléře. Cesta AfD do vlády a do kancléřství se ale nezdá jako reálná, protože strana kvůli své kontroverznosti by jen obtížně hledala koaličního partnera. Ostatní parlamentní strany s ní spolupracovat odmítají, a to včetně konzervativní CDU. "Tato strana je xenofobní, tato strana je antisemitská. S těmito lidmi nemáme nic společného," řekl Merz v nedávném rozhovoru s televizí ZDF.
