Brusel - Pro Českou republiku je podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka politika soudržností velmi důležitým tématem. Prostředky na kohezní fondy v unijním rozpočtu by měly i v příštím programovém období, které začne od roku 2028, zůstat v maximální výši. Kulhánek to dnes řekl českým novinářům v Bruselu po jednání unijních ministrů zodpovědných právě za oblast soudržnosti. Kohezní fondy EU, ze kterých čerpá i Česká republika, mají zvýšit životní úroveň v chudších regionech EU.
"Na začátku prosince nastoupí do funkce nová Evropská komise (EK), a s tím se zintenzivní práce na budoucím rozpočtu EU, jehož součástí bude také politika soudržnosti. Proto je budoucnost politiky soudržnosti tématem, kterému se budu během svého působení na ministerstvu intenzivně věnovat,“ uvedl Kulhánek, který se dnes v Bruselu zúčastnil své první takzvané ministeriády. V říjnu ve funkci nahradil Ivana Bartoše.
Práce na novém sedmiletém rozpočtu unie na roky 2028 až 2034 ještě nezačaly, už se nicméně objevily spekulace, že by takzvaný víceletý finanční rámec měl přinést i změny v kohezní politice. FInancí z EU by mohlo být méně, protože i priority rozpočtu by mohly být nastaveny jinak.
"Ono je to svým způsobem logické. Země, které jsou čistými příjemci, prosazují kohezní politiku velmi silně, zatímco pro země, které jsou čistými plátci, kohezní politika až takový přínos nemá," uvedl Kulhánek. "Pro nás je ale vyzdvihování slabých regionů na úroveň silnějších nadále prioritou i pro příští programové období," dodal.
Podobnou pozici jako Česká republika má i Polsko či další země Visegrádské skupiny (V4). Země, které mají odlišný názor, jsou většinou čistými plátci, jde například o Německo nebo o Švédsko.
