Muži a ženě, kteří uzavřou sňatek, vznikne majetkové společenství - společné jmění manželů. Zákonem stanovený rozsah společného jmění je možno zúžit i rozšířit. Manželé do společného jmění mohou vložit to, co by do něj standardně nepatřilo, anebo z něj naopak vyloučit to, co by do něj spadalo. Takto lze v notářském zápisu změnit rozsah majetku a závazků, které již tvoří společné jmění, a stejně tak i rozsah budoucích závazků a v budoucnu nabytého majetku. Předmětem smlouvy mohou být i konkrétní majetkové hodnoty a závazky. (Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.)

Partneři mohou také změnit pravidla o společné správě majetku a dohodnout se, že každý bude s určitými věcmi disponovat samostatně bez ohledu na názor svého protějšku. Jinak platí opačný princip, tedy že kromě drobných vydání a obvyklých úkonů musejí se všemi majetkovými opatřeními souhlasit oba manželé. Obvyklou správu (údržbu) může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech, které překračují rámec obvyklé správy, se vyžaduje souhlas obou manželů. Bez souhlasu druhého partnera nebo bez patřičné smlouvy je svévolné jednání jednoho z manželů, nepřiměřené majetkové situaci rodiny, naříkatelné. Např. koupě vozu nebo zahraničního zájezdu vyšší ceny je úkonem nad obvyklou správu majetku a pokud by jeden z manželů namítal neplatnost tohoto úkonu, neboť ho manžel učinil bez jeho souhlasu, musel by ho (např. kupní smlouvu) soud prohlásit za neplatný. Naopak k běžným záležitostem, které se týkají společných věcí, např. přijetí dopisu, vyřízení objednávky na dodávku zboží menší hodnoty, placení inkasa (tzv. SIPO) apod., nemusí mít manžel souhlas druhého manžela a právní úkon by byl platný. Ne každá smlouva o převodu vlastnictví věci (majetkového práva) ze (resp. do) společného jmění uzavřená jen jedním z manželů nad rámec obvyklé správy je neplatná. Souhlas opomenutého manžela k právnímu úkonu nad rámec obvyklé správy lze učinit i dodatečně. Právní úkon, který uskuteční jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, nepůjde-li o obvyklou správu majetku, je stižen toliko relativní neplatností, neplatným bude proto pouze tehdy, jestliže opomenutý manžel v promlčecí lhůtě tří let neplatnost namítne. Manželé odpovídají také za závazky Není-li mezi manžely uzavřena zvláštní majetková smlouva, pak společný majetek musejí oba manželé udržovat společně a také pochopitelně mají právo ho společně užívat. Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně; stejně tak jsou z právních úkonů týkajících se společného jmění oprávněni a povinni společně a nerozdílně oba manželé. Manželé tedy odpovídají za závazek jen jednoho z manželů, je-li součástí společného jmění, nejen svým majetkem v jejich společném jmění a výlučným majetkem prvého z manželů, ale i výlučným majetkem druhého z manželů, popř. majetkem v jejich podílovém spoluvlastnictví. Dojde-li mezi manžely k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících ze společného jmění, rozhodne na návrh některého z nich soud. Neshody se mohou týkat způsobu a rozsahu užívání věcí, nákladů, které mají být na věc vynaloženy, hospodaření s věcmi, ale též může jít o případ, kdy jeden z manželů vylučuje druhého manžela z užívání společné věci.

ČR právo paragrafy

Reklama