Nemocné srdce dokáže zachránit katetrizační zákrok i klasická operace

foto Ilustrační foto - Účastníkům 19. workshopu intervenční kardiologie, kde lékaři zveřejnili nové poznatky z oboru, byla 15. dubna v živém přenosu z fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích předvedena operace z katetrizačního sálu. Na snímku je lékař Pavel Červinka při katetrizačním výkonu, jehož průběh v těle pacientky sledoval na monitorech nad operačním stolem.

Současná medicína nabízí při léčbě nemocného srdce mnohonásobně více možností, než tomu bylo před lety. Při uzávěru nebo kritickém zúžení věnčitých tepen srdce, které zásobují okysličenou krví samotný srdeční sval, byl dříve myslitelný v podstatě pouze chirurgický by-pass. Jde o našití cévní spojky umožňující obtékat postiženou část tepny. Novou nadějí je ale tzv. katetrizační intervence.

Hadička z třísla až k srdci Katetrizační intervence je metoda, kdy se buď z třísla, nebo ze zápěstí zavede tenká hadička – katetr – přímo do věnčité tepny srdce a následně je možné zúžené místo rozšířit nafouknutím balónku a případně umístěním tzv. stentu – sofistikované drátěné „trubičky“, která drží cévu otevřenou. Chytré stenty Současné stenty prošly složitým vývojem a některé typy jsou dokonce napuštěné speciálními látkami, které zabraňují novému zúžení cévy. Katetrizační výkony mají nespornou výhodu v tom, že jsou rychlé a není při nich potřeba otevírat hrudník. Pacient si tak ušetří velkou jizvu a dlouhý pobyt v nemocnici. Katetrizace, nebo klasická operace? Jak ale vychází srovnání výsledků klasických operací a katetrizačního stentingu věnčitých tepen? Lékaři vyhodnotili výsledky z celkem 25 velkých srovnávacích studií zahrnujících téměř 35 tisíc pacientů. Polovina prodělala klasický operační by-pass a polovina dostala stent. Při srovnání celkové úmrtnosti do 24 měsíců od výkonu nebyl mezi oběma metodami významný rozdíl. Výhody i rizika zhodnotí lékař Implantace stentu byla provázena během prvních 30 dnů od zákroku nižším rizikem vážných komplikací postihujících srdce nebo mozek a celkově nižší časnou úmrtností. Na druhou stranu pacienti s operačním by-passem měli nižší riziko následného srdečního infarktu, potřeby dalšího zákroku na věnčitých tepnách a také komplikací postihujících srdce a mozek v průběhu 12 měsíců po zákroku. Obě metody mají své výhody i rizika a nejde jednoznačně určit, která je lepší či horší. Vždy je při rozhodování třeba uvážit specifika konkrétního pacienta a vybrat pro něj nejvýhodnější řešení. www.kardiochirurgie.cz

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 14.09.2025 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je neděle 14. září 2025

Očekáváme v 03:00 14°C

Celá předpověď