V poslední době jsme věnovali poměrně značnou pozornost měnícím se - a oproti těm standardním odlišným - podmínkám zaměstnávání starobních důchodců. I podmínky jejich nemocenského pojištění a čerpání nemocenského jako sociální dávky nahrazující povinně pojištěným zaměstnancům ucházející příjem v době jejich pracovní neschopnosti z důvodu zejména léčení nemoci či úrazu nebo karantény jsou rovněž specifické.

Nemocenské se zaměstnanci, který je poživatelem starobního důchodu, vyplácí (až) od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény (ostatně jako i ostatním pojištěncům - zaměstnancům, kterým zaměstnavatel poskytuje po dobu 1. resp. 4. až 14. dne karantény nebo pracovní neschopnosti náhradu mzdy). Maximálně 70 dnů Rozdíl oproti standardním pravidlům spočívá v něčem jiném: Nemocenské se pracujícím starobním důchodcům poskytuje (na rozdíl od jiných pojištěnců) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů. Nejdéle se však nemocenské vyplácí do dne, jímž skončilo (skončí) jejich zaměstnání - nelze totiž pobírat současně nemocenské a starobní důchod v době, kdy již zaměstnání netrvá, a proto pojištěnci neuchází žádný příjem z výdělečné činnosti. Nová pravidla, ale starý princip Pracující důchodci, kteří v souběhu s příjmem ze zaměstnání pobírají resp. pobírali i starobní důchod, měli vždy do určité míry omezený nárok na nemocenské - zejména jej mohli pobírat jen po kratší podpůrčí dobu (a to po dobu 84 dnů resp. po zavedení tzv. karenční lhůty - tedy nevyplácení nemocenského v době prvých 3 dnů pracovní neschopnosti - po dobu 81 dnů). Tomu (těmto principům), jak vidno, odpovídají i nová aktuální pravidla podle nového zákona o nemocenském pojištění ve spojení se zákoníkem práce. Bez ochranné doby Nemocenské zásadně náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku pojištění (zaměstnání) v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. (Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.) Z výdělečné činnosti starobního důchodce zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění, však žádná ochranná lhůta neplyne. To ostatně koresponduje se shora již uvedeným pravidlem, že podpůrčí doba končí nejpozději dnem skončení zaměstnání pracujícího důchodce. Vznik pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání tedy nemůže pracujícímu důchodci založit nárok na nemocenské. Jak při více pracovních neschopnostech Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Byla-li podpůrčí doba (poskytování nemocenského) vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Uvedená pravidla, zvláště pak ta poslední, asi nejsou každému hned srozumitelná, jakkoliv pro zúčastněné (pracující důchodce), nejde o nic principiálně nového, osvětlíme si je proto na názorných příkladech. Příklady Pracující důchodce je nemocen od 25. 9. 2009 do 22. 3. 2010. Nemocenské mu náleží od 9. 10. 2009 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti), a to do 17. 12. 2009 včetně (tj. po dobu 70 dnů). Nemocenské se mu nezačne (nezačalo) vyplácet ani od 1. 1. 2010, neboť jde o tutéž trvající pracovní neschopnost. Pracující důchodce je nemocen od 1. 11. 2009 do 5. 2. 2010, znovu onemocní od 8. 3. 2010 do 15. 6. 2010. Nemocenské mu náleží (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti, tedy až od 15. dne pracovní neschopnosti) od 15. 11. 2009 do 23. 1. 2010 včetně (tj. do uplynutí podpůrčí doby 70 dnů). Při nové pracovní neschopnosti mu bude náležet nemocenské od 22. 3. 2010 (po uplynutí prvých 14 dnů pracovní neschopnosti), ale jen do 7. 5. 2010 včetně, kdy vyčerpá podpůrčí dobu 70 kalendářních dnů za rok 2010 (23 dnů prvou pracovní neschopností a 47 novou pracovní neschopností). Všeobecné úsporné opatření Namísto dosavadní odstupňované sazby pro výpočet nemocenského z redukovaného tzv. denního vyměřovacího základu (čili z nikoliv plně, ale omezeně, započítávaného, hrubého, na jeden den připadajícího, příjmu) pojištěnce, a to ve výši 60 %, 66 % a 72 %, byla v rámci úsporných opatření pro období od 1. 1. do 31. 12. 2010 zavedena sazba jednotná, a to ve výši 60 %.

ČR právo práce senioři nemocenské

Reklama