Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu (či odměny vyplývající z dohody o práci konané mimo pracovní poměr) je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. (Nejde o nic jiného než o tzv. „výplatní pásku“.) Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.

Nepříliš srozumitelné výplatní pásky Pro většinu zaměstnanců je výplatní páska nesrozumitelným potvrzením plným záhadných čísel… Pracovník obvykle zkontroluje nanejvýš poslední, pochopitelně nejzajímavější, údaj o výši čisté mzdy určené k vyplacení. Starosti s daněmi a dalšími zákonnými odvody ponechává na zaměstnavateli. Co když má ale zaměstnanec důvodné pochybnosti o tom, zda je mu daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků resp. záloha na ni srážena ve správné výši? Nebo se domnívá, že mu bylo nesprávně provedeno roční zúčtování záloh na tuto daň? Začněte raději neformální žádostí Zaměstnanci lze doporučit, aby mzdovou účtárnu požádal, nejprve neformálně, přátelsky, ústně o vysvětlení. Jestliže se mu v přiměřené době nedostane uspokojivé odpovědi, měl by již postupovat podle zákona o správě daní a poplatků. (Obranný – stížnostní mechanismus je upraven daňovým předpisem, nikoliv zákoníkem práce. Specielní stížnostní institut ohledně odvodů pojistného na sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) resp. na zdravotní pojištění upraven není.) Ve lhůtě 60 dnů od provedení mzdové srážky zaměstnanec vyzve zaměstnavatele, již písemně, k podání vysvětlení; v žádosti uvede důvody svědčící pro jeho pochybnosti. Zaměstnavatel neboli plátce daně má pak 30 dnů na to, aby zaměstnanci čili poplatníkovi daně sdělil požadované údaje (tedy jak vypočítal daň, kterou strhl pracovníkovi ze mzdy) nebo opravil případné chyby. (Pokud např. neoprávněně strhl zaměstnanci vyšší zálohu, pak mu bude rozdíl kompenzovat při následujícím zúčtování mzdy.) V této fázi probíhá řešení sporu ještě výlučně mezi dvěma daňovými subjekty navzájem na soukromoprávní úrovni, bez vrchnostenské ingerence finančním orgánů. Stížnost k finančnímu úřadu Není-li ani potom zaměstnanec spokojen s postupem zaměstnavatele, může podat stížnost u správce daně, tedy finančního úřadu, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, a to do 30 dnů ode dne, kdy pracovník obdržel sdělení zaměstnavatele.

ČR právo pracovní právo

Reklama