Brno - Student teoreticky může získat příspěvek na bydlení v univerzitním městě, pokud ovšem rodiče na potomka ve společné domácnosti neuplatňují daňové zvýhodnění. V neobvyklém sporu rozhodoval Nejvyšší správní soud (NSS) a vyhověl kasační stížnosti Úřadu práce. Případem se bude znovu zabývat Městský soud v Praze.
Mladík z Moravy studuje v Praze a požádal o příspěvek na bydlení na svůj pražský byt. Úřad práce ověřil, že tam student skutečně přebývá. Chtěl však ještě doložit, zda jeho rodiče, kteří žijí na Moravě, na potomka neuplatňují daňové zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob.
U jednoho z rodičů student potvrzení doložil, u druhého nikoliv. Příspěvek na bydlení nedostal, což úřad vysvětlil nedostatkem součinnosti.
Student podal správní žalobu a u Městského soudu v Praze nejprve uspěl. Podle soudu totiž úřad vůbec neměl právo potvrzení požadovat. Úřad práce však podal kasační stížnost a NSS jí vyhověl. V rozsudku zdůraznil, že nelze čerpat výhody na dvě různá bydliště současně.
Buď student trvale žije s některým z rodičů, a středobodem jeho životních poměrů je tak byt na Moravě. V pražském bytě, tedy mimo společně hospodařící moravskou domácnost, by pak student pobýval pouze dočasně. Za těchto podmínek by rodič mohl uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a také by případně mohl dostat příspěvek na bydlení na moravský byt. Student by však zároveň nemohl dostat příspěvek na byt v Praze, protože ten by mu sloužil pouze k dočasnému pobytu mimo společně hospodařící domácnost.
Druhá možnost je ta, že středobodem životních poměrů studenta se stal pražský byt. Student by pak už netvořil společně hospodařící domácnost s rodičem v moravském bytě, nýbrž měl "vlastní" samostatnou domácnost v Praze. Pak by mohl dostat příspěvek na bydlení na pražský byt, ale jeho rodič by už nemohl uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Pro vyhodnocení situace tak úřad práce skutečně potřebuje vědět, zda rodič daňové zvýhodnění uplatnil. NSS však zdůraznill, že úředníci by si měli podklady nejprve vyžádat sami od finanční správy. "Podklady, které jsou k dispozici ve sféře veřejné správy a k nimž má správní orgán podle zákona přístup, si má správní orgán opatřit sám a pokud možno nezatěžovat jednotlivce tím, že je bude vyžadovat od něho," řekl soudce zpravodaj Karel Šimka. Až druhou možností je žádat údaje od studenta nebo jeho rodičů.
