Štrasburk - Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi (EK). Oznámila to dnes spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála.Podle informací ČTK obdržela šéfka Evropského parlamentu (EP) ještě druhý návrh, vzešlý od frakce Patrioti pro Evropu. Poprvé v historii se tak bude europarlament zabývat najednou dvěmi žádostmi.
S červencovým návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice předsedkyni EK vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Von der Leyenová ve svém středečním projevu o stavu EU oznámila, že Evropská komise navrhne uvalit sankce na extremistické izraelské ministry a osadníky z okupovaného Západního břehu a rovněž částečné pozastavení asociační dohody s Izraelem. Podle vedení levicové skupiny to ale nestačí.
"Nepřijala jste žádné skutečné sankce a vaše dnešní oznámení nic nemění,“ řekla von der Leyenové hned v debatě po středečním projevu Aubryová. "Tváří v tvář genocidě nemohou být žádná polovičatá opatření,“ dodala. Frakce vyzývá k okamžitému pozastavení dohody mezi EU a Izraelem, k uvalení sankcí na Izrael a ke komplexnímu zbrojnímu embargu.
Dnes spolupředsedkyně frakce oznámila, že sesbírali potřebných 72 podpisů a poprvé v historii frakce Levice v EP podává návrh na vyslovení nedůvěry von der Leyenové a její komisi. "Evropské firmy posílají zbraně Izraeli, EU je spoluzodpovědná za genocidu v Gaze," uvedla na tiskové konferenci ve Štrasburku Aubryová. Podle spolupředsedy frakce, německého europoslance Martina Schirdewana, má šéfka unijní exekutivy na svědomí i katastrofální stav evropského průmyslu a za poslední rok zcela ignorovala veškerá sociální témata.
Frakce kritizuje rovněž obchodní dohodu, kterou komise vyjednala se Spojenými státy, odmítá oznámenou dohodu mezi EU a jihoamerickým obchodním blokem Mercosur a celkově "odsuzuje neschopnost komise řešit klimatickou krizi i sociální krizi v celé Evropě".
Parlamentní pravidla říkají, že politická skupina může podat návrh na vyslovení nedůvěry se 72 podpisy pouze dva měsíce po předchozím návrhu – jinak potřebují 144 jmen. Dva měsíce od posledního návrhu uplynuly právě ve středu 10. září, nyní tedy opět pro sesbírání hlasů platí mírnější pravidla.
Podle pravidel EP musí být každý předložený návrh na vyslovení nedůvěry nejprve ověřen právními službami, po kontrole podpisů budou oznámeny další kroky. Podle serveru Euronews je pravděpodobné, že budou europoslanci o návrzích diskutovat a hlasovat už na plenárním zasedání začátkem října.
"Předložili jsme návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi, protože pod vedením Ursuly von der Leyenové se jí nepodařilo vypořádat se s nejpalčivějšími problémy – mírem, obchodem, konkurenceschopností, migrací – kterým Evropa čelí," uvedla na sociální síti X místopředsedkyně Patriotů pro Evropu, maďarská europoslankyně Kinga Gálová. "Potřebujeme nové vedení, které bude reprezentovat skutečné zájmy Evropanů," dodala.
Červencový návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné komise, vyžaduje hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.
Protože ke svržení komise je zapotřebí široká podpora, radikální levice a krajní pravice by pravděpodobně musely spojit síly, aby měly nějakou šanci na úspěch, poznamenal server Euronews. Spolupředsedové levice Manon Aubryová a Martin Schirdewan ale na dnešní tiskové konferenci jasně uvedli, že jejich skupina návrh Patriotů nepodpoří, přestože obě skupiny kritizují například obchodní politiku unijní exekutivy.
Předseda Patriotů, francouzský europoslanec Jordan Bardella, naopak už ve středu nevyloučil, že by pro návrh levice mohl hlasovat. "Nenávidím sektářství," řekl a vysvětlil, že jeho strana Národní sdružení (RN) nemá problém hlasovat pro texty pocházejícími od jiných politických rodin, pokud se s obsahem shodnou. Problémem tak ale může být zejména postoj komise k válce v Gaze, zatímco levice chce tvrdší kroky vůči Izraeli, krajní pravice je naopak odmítá.
