Praha - Zeleň hraje mimořádně důležitou roli ve zvyšování odolnosti měst vůči klimatickým změnám. Zároveň poskytuje útočiště řadě vzácných živočichů i rostlin. Výzkumem to zjistili odborníci z několika univerzit a institucí, kteří v projektu MAGDES mapují městské ekosystémy. Data mohou podle přírodovědců posloužit radnicím ke správné péči o zelené plochy.
Vědci sledovali neudržovaná místa, která často unikají pozornosti, přesto podle nich mohou sehrát klíčovou roli v ekologické stabilitě a celkovém fungování městských ekosystémů. "Vloni jsme ve dvou sledovaných městech zaznamenali 476 druhů členovců, mezi nimiž je více než 50 druhů uvedeno v Červených seznamech nebo pod zákonnou ochranou. Identifikovali jsme i kriticky ohrožené druhy nebo druhy, u kterých jde o první výskyt v Česku," uvedl Stanislav Ožana z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Výzkumný tým se zaměřil na lokality v šesti městech – Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hodoníně a Žďáru nad Sázavou. Města podle vědců čelí dopadům klimatické změny, která se projevuje například častějšími vlnami veder či přívalovými dešti. Málo udržované zelené plochy přitom mohou hrát až překvapivě důležitou roli ve zvyšování odolnosti měst vůči extrémům počasí. "Chceme propojit ekologické, sociální i ekonomické hledisko, abychom ukázali, že i tyto často přehlížené segmenty městské krajiny mohou přispět k lepší kvalitě života obyvatel i k adaptaci na klimatickou změnu," sdělil hlavní řešitel projektu Jiří Schneider z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU).
Projekt MAGDES, za kterým stojí Technologická agentura ČR, spojil výzkumníky z Mendelovy univerzity v Brně, Ostravské univerzity, Nadace Partnerství a z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe). Potrvá do konce roku 2026. Podle autorů poskytne městům návod, jak vnímat a spravovat zelené plochy.
