Sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě účastníkům pracovního poměru (zaměstnavateli a zaměstnanci) umožňuje, aby si ověřili, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat; zaměstnanci podmínky výkonu práce a zaměstnavateli schopnosti pracovníka. Pokud by některá ze stran dospěla k názoru, že sjednaný pracovní poměr nesplňuje její představy, může jej snadno zrušit ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru. Někdy se v této souvislosti také hovoří o „pracovním poměru na zkoušku“. Zkušební doba však nevzniká automaticky (ze zákona) se vznikem pracovního poměru. Mají-li na ní tedy účastníci pracovního poměru zájem, musejí ji mezi sebou vždy výslovně sjednat.

Samozřejmě i nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění), účinný od 1. ledna 2007, obsahuje tradiční a osvědčený institut pracovního práva – zkušební dobu v pracovním poměru (§35 ve spojení s §66). Oproti dosavadní právní úpravě, tedy původnímu (zrušenému) zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) však došlo k několika změnám. Nově i při jmenování do funkce Je-li před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. (Maximální délka zkušební doby se tedy nezměnila, i když je formulována přesněji. Pokud by byla sjednána zkušební doba delší než 3 měsíce, nebylo by její sjednání neplatné, zkušební doba by však činila jen 3 měsíce.) Zkušební doba může být sjednána před vznikem pracovního poměru rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. (A to je významná novinka, neboť podle dřívější právní úpravy nebylo možno sjednat zkušební dobu se zaměstnanci, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním, protože s takovými zaměstnanci se pracovní smlouva neuzavírá, zatímco zkušební doba mohla být sjednána právě toliko v pracovní smlouvě, nikoliv v jiné (samostatné) dohodě nebo dodatku k pracovní smlouvě.) Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. (V témže pracovním poměru lze sjednat zkušební dobu jen jednou. Nelze proto sjednat zkušební dobu např. jednoměsíční a pak ji prodloužit o další měsíc.) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. (Pokud je pracovní smlouva vyhotovena písemně později, než v den nástupu zaměstnance do práce, vznikl již pracovní poměr na základě ústně sjednané pracovní smlouvy. (Ovšem nově je zaměstnavatel povinen vždy – tedy ihned od počátku pracovního poměru - uzavřít pracovní smlouvu písemně!) Dodatečné písemné vyhotovení pracovní smlouvy má pak už jen povahu písemného potvrzení o obsahu ústně uzavřené pracovní smlouvy, v níž nemohlo pro nedostatek písemné formy dojít k platnému sjednání zkušební doby. Zkušební doba nemůže být platně sjednána zpětně poté, co již vznikl pracovní poměr, nebo v jeho průběhu.) Je samozřejmě možné (již) sjednanou zkušební dobu (následně písemnou dohodou nebo dodatkem k pracovní smlouvě) zkrátit resp. ukončit, pokud jsou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec s podmínkami pracovního poměru spokojeni a chtějí mít jistotu dalšího trvání pracovního poměru.

ČR právo pracovní právo

Reklama