Praha - Po dlouhé nemoci dnes zemřel tanečník, herec a pedagog Vlastimil Harapes, bylo mu 77 let. ČTK to sdělil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Harapes byl dlouholetým sólistou baletu Národního divadla, později baletní soubor první české scény vedl jako umělecký šéf. Na závěr svého angažmá se stal jako jeden z mála čestným členem Národního divadla, v roce 2016 vstoupil do Síně slávy ND. Jako na tanečníka světového formátu, díky kterému se o tanec zajímala široká veřejnost, na něj vzpomínají známé osobnosti.
Harapes v roce 2012 získal Thálii za celoživotní taneční mistrovství. Muž, jehož jméno je pro mnohé synonymem českého baletu, po skončení aktivní taneční kariéry našel své místo v muzikálu a činohře, učil a působil i v politice, na podzim 2016 kandidoval do Senátu za ANO.
Narodil se v Chomutově a v polovině 60. let absolvoval na Taneční konzervatoři v Praze. Od roku 1966 byl členem baletu ND, kde od roku 1971 působil jako sólista. V letech 1987 až 1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterna magika, od roku 1990 pak 12 let působil ve funkci uměleckého šéfa baletu první české scény. V Národním divadle působil do roku 2009.
Balet ale jeho dětským snem nebyl. "Toužil jsem hrát na housle. Asi se mi líbil ten futrál, aby každý viděl, že chodím do houslí...rodiče ale preferovali pianino, které bylo doma," vzpomínal v rozhovoru s ČTK před svými 70. narozeninami na své dětství v početné rodině. V hudební škole ale maminka našla rytmiku. "Řekla si: Ten náš Vlastík si pořád prozpěvuje a poskakuje, já ho tam přihlásím, aby to dostalo nějaký řád," dodal pozdější mistr svého oboru.
Během své více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru Národního divadla. Za všechny lze jmenovat Prince v Labutím jezeře, Spící krasavici, titulní role v Macbethovi, Faustovi, Faunově odpoledni, Spartakovi, Hoffmannových povídkách a Odysseovi, Romea i Merkucia v Romeovi a Julii nebo Basila v Donu Quijotovi. Jako host působil na zahraničních scénách, například v Německu, Francii, Belgii či Nizozemsku.
Vlastimil Harapes byl také úspěšným filmovým a divadelním hercem. Ztvárnil role ve filmech Markéta Lazarová, Den pro mou lásku nebo Bolero. Vystupoval v divadelních hrách Bouře a Maškaráda a objevil se i v televizních inscenacích Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, byl například i součástí komparzu ve Starcích na chmelu.
Osobnosti vzpomínají na Harapese jako na tanečníka světového formátu
Jako na tanečníka světového formátu, díky kterému se o tanec zajímala široká veřejnost, vzpomínají na zesnulého Vlastimila Harapese osobnosti divadelního a tanečního světa. Ředitel Národního divadla Jan Burian uvedl, že Harapes nebyl jen jedním z nejlepších tanečníků své doby, ale také člověkem s osobním kouzlem. Podle ředitelky festivalu Tanec Praha Yvony Kreuzmannové Harapes ukázal, jak těžký je život tanečníků a že je potřeba si jejich práce vážit. Moderátor Honza Dědek, v jehož talkshow Harapes v roce 2022 vystoupil, na něj zavzpomínal jako na noblesního člověka.
"Cítíme hluboký zármutek, neboť odešel významný divadelník, který patřil ve své době k nejlepším tanečníkům srovnatelným kvalitou se světem a který zároveň dokázal svým osobním kouzlem, uplatňovaným v autentické herecké tvorbě, přitáhnout pozornost široké veřejnosti k tanečnímu umění," napsal ČTK Burian.
Ředitelka festivalu Tanec Praha a zakladatelka tanečního divadla Ponec Kreuzmannová uvedla, že měla s Harapesem hezký vztah. "On byl dokonce v první porotě České taneční platformy, to bylo v roce 1996, nebo 1997. Pro mě to byl hlavně nejúžasnější tanečník, zažila jsem ho v 80. letech, kdy jsem byla nová na scéně a byla jsem nadšená jeho talentem. Myslím si, že tomu tanečnímu světu udělal hezkou vizitku. Poukázal na to, že je potřeba si tanečníků vážit, ať jsou v klasickém baletu, nebo v contemporary dance. On veřejnosti přiblížil, jak těžký je život tanečníka. V tom vidím jeho velký přínos, že hodně zviditelnil obor tance," řekla ČTK Kreuzmannová.
Harapes byl hostem pořadu Sedm pádů Honzy Dědka v roce 2022. "Pokud mohu jako prostý divák posuzovat, cenil jsem si ho jako skvělého tanečníka, který u nás pro balet udělal neuvěřitelné věci. Znal jsem ho jako gentlemana a strašně vtipného a noblesního člověka. A už jsem mu odpustil, že mi kdysi přebral při tanci Soňu Červenou," řekl Dědek.
