Inflace patří k jednomu ze základních makroekonomických ukazatelů a charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Jaké jsou příčiny a dopady inflace a jak si stojíme v porovnání s evropskými státy?

Už dávno pryč jsou doby, kdy jste za korunu koupili několik rohlíků nebo ledňáček a ještě vám nějaký ten desetník zbyl. Dnes by vám na stejný nákup stěží stačila desetikoruna. Důvodem je opakovaný růst cenové hladiny známý pod pojmem inflace. Jde o jeden z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů, který je vždy pečlivě sledován nejen statistickým úřadem, ale i centrální bankou. V předvolebním období se tento pojem stává nástrojem politického boje. Přestože ji každý zná, jen málokdo ví, co přesně vyjadřuje nebo jak se měří. Jak se inflace měří? Odpověď na tuto otázku je vcelku jednoduchá. Stačí porovnávat vybraný koš reprezentativních výrobků a služeb (cca 730) ve dvou sledovaných obdobích. Zmíněný koš si můžeme představit jako nákupní vozík do kterého dáme nejdůležitější položky rodinného rozpočtu. Váha, resp. význam, která je jednotlivým položkám přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby na celkové spotřebě domácností. Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny v dané ekonomice, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen. Opakem je deflace, tj. pokles cenové hladiny.Celý spotřební koš pak můžeme rozdělit do tří základních kategorií, když je do něm zařazeno:

• potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák)
• nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.)
• služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční)

Vývoj inflace Zdroj: www.czso.cz Kdo nejvíc pocítí inflaci? Zvyšování cenové hladiny se dotýká každého z nás, jelikož negativně ovlivňuje příjem obyvatelstva, resp. klesá kupní síla obyvatel. Právě pokles reálných příjmů je kompenzován valorizací, ať už mezd nebo důchodů. Z finančního hlediska díky inflaci klesá výnosnost finančních a investičních nástrojů, kdy vložené finančních prostředky jsou postupem času znehodnocovány. V době vysoké inflace se proto vyplatí zadlužovat. Jak jsme na tom v porovnání s Evropou? Statistické úřady mají několik metod, jak inflaci měřit. Proto je velice obtížné porovnávat výsledky, které zveřejňují statistické úřady jednotlivých států. Naštěstí existuje instituce Eurostat, která zveřejňuje jednotný ukazatel, který umožňuje porovnávat inflace všech států EU. Tento ukazatel pod názvem Harmonized Indices of Consumer Prices (HICPs) používá také Evropská centrální banka. Inflace ve vybraných evropských zemích od roku 2000

	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
EU	2,1	2,3	2,2	2,1	2,1	2,2	2,2
ČR	3,9	4,5	1,4	-0,1	2,6	1,6	2,1
Maďarsko	10,0	9,1	5,2	4,7	6,8	3,5	4,0
Polsko	10,1	5,3	1,9	0,7	3,6	2,2	1,3
Slovinsko	8,9	8,4	7,5	5,8	3,6	2,5	2,5
Slovensko	12,2	7,2	3,5	8,5	7,4	2,8	4,3
Německo	1,4	1,9	1,3	1,0	1,8	1,9	1,8
Francie	1,8	1,8	1,9	2,2	2,3	1,9	1,9
Řecko	2,9	3,8	3,9	3,4	3,0	3,5	3,3

Zdroj: Eurostat

Reklama