Komerční prezentace Aktual.: 9.09.2003 23:31
Vydáno: 3.06.2003, 13:20
Novozélandská fauna a flóra je unikátní. Novozélandské rostliny a zvířata se vyvíjely v izolaci od okolního světa po 80 milionů let. 90 % hmyzu a mořských měkkýšů, 80 % stromů, kapradin a kvetoucích rostlin, čtvrtina ptáků a všech 60 druhů plazů jsou endemické - můžete je najít pouze na Novém Zélandě, nikde jinde na světě. Do příjezdu lidí, zejména Evropanů zde prakticky neexistovali savci, kromě dvou druhů netopýra a mořských savců.
Flóra
Nás určitě zaujmou téměř nedotčené panenské lesy. Ty se v zásadě rozdělují do dvou typů - na jehličnatý a pabukový les.
Jehličnatý les jak ho neznáme
Člověk by řekl, že k jehličnatému stromu patří šišky, ale ne vždy je tomu tak. Největší novozélandské stromy kauri, česky damaroň jižní (Agathis australis, čeleď ARAUCARIACEAE - Blahočetovité) nebo kaikawaka/Libocedrus bidwilli (patří do čeledi CUPRESSACEAE - Cypřišovité) šišky mají. Kdežto zbylých 17 druhů "jehličnatých" stromů má místo šišek barevné bobule se semenem skrytým v dužnatém obalu. Ty jsou podobné plodům naší domácí dřeviny - tisu červeného (Taxus baccata). Červenému obalu semene se říká míšek (arillus). Bobule jsou atraktivní ptačí potravou. Některé z těchto stromů patří do čeledě PODOCARPACEAE - Nohoplodovité.

Ani vzhled lesa není podobný našemu jehličnatému. Je hustý, často téměř neproniknutelný. Spodní část lesa tvoří mechy, lišejníky, normální i stromové kapradiny, popínavé a plazivé rostliny, keře, nízké stromy. Z velkých stromů se snáší listy epifytů (rostliny žijící trvale na jiné rostlině, v tomto případě na větvi stromu, avšak žijí samostatně - neparazitují).
Tvář lesa a druhy stromů v něm se mění v závislosti na zeměpisné poloze, vlhkosti prostředí a nadmořské výšce. Nejvíce rozšířenými stromy jsou rimu (Dacrydium cupressinum, některé exempláře dorůstají až 60 metrů výšky) a rata (čeleď MYRTACEAE - Myrtovité, dorůstají výšky 30 metrů).
Pabukový les
Pabuk neboli bukovec se česky říká stromům rodu Nothofagus, které vzhledově připomínají naše buky. V pabukovém lese téměř nenajdeme popínavé a plazivé rostliny a epifyty. Setkáme se s parazitujícími rostlinami, které obepínají kmen a větve stromu, mechovými koberci, lišejníky, nízkými kapradinami a houbami.
Jestliže jehličnatý les dominuje Severnímu ostrovu, pak pabukový les převládá na Jižním ostrově. Nalezneme ho v nížinách (Silver Beech/Nothofagus menziesii a Red Beech/Nothofagus fusca - stromy vysoké až 30 metrů), ale dominuje ve vyšších nadmořských výškách (např. Mountain Beech/Nothofagus solandri - stromy vysoké až 25 metrů). Ale ne všude ve vyšších nadmořských výškách najdeme pabukový les, například není na hoře Taranaki. Vysvětlení je, že se od poslední doby ledové dosud nestačil rozšířit.
V teplejších oblastech najdete palmy nikau (Rhopalostylis sapida). Jsou to jediní zástupci jinde tropických palem navyklí na chladné počasí. Palmy bývají součástí lesa, většinou jehličnatého.
Ve vyšších polohách často najdete u nás pěstované pokojové rostliny rodu Dracophyllum. Další ozdoby skalek a zahrad tvoří neskutečně nádherné přírodní záhony, které můžete spatřit nad úrovní lesa a na strmých skalnatých svazích stromům nepřístupných.
Fauna
Milovníci lesního ptactva a ptačího zpěvu budou asi zklamáni. Novozélandské lesy jsou až na výjimky němé. Od příchodu prvních lidí bylo vyhubeno 40% ptačí říše a přežívající druhy jsou nepočetné a běžný turista je těžko spatří. Za to vše mohou lidmi zavlečení predátoři - hubí vajíčka, ptačí mláďata i samotné ptáky, hmyz a plazy. Obecně mezi škůdce patří téměř všichni savci - od hlodavců po vysokou zvěř. To proto, že ničí původní životní prostředí a jsou nemilosrdnou konkurencí, s kterou si původní fauna nedokáže poradit. Mezi největší škůdce patří lasice hranostaj, která má na svědomí 60% zabitých mláďat nelétavých ptáků kiwi (15 tisíc ročně). Dalším škůdcem je australský opossum, v Austrálii přísně chráněný. Zde se však široce rozmnožil (až 70 milionů kusů) a působí v lesích ohromnou spoušť.

Ikonou Novozélanďanů je nelétavý pták kiwi. Dnes ho ale máte šanci spatřit v malých "ZOO", v běžné přírodě je na pokraji vyhynutí.
V horských oblastech lze spatřit zvídavé a drzé papoušky kea (Nestor notabilis), dříve hojný býval papoušek kaka (Nestor meridionalis). Asi nejsnadnější je spatřit v lese kereru - půlmetrového novozélandského holuba. Vodní plochy řek, zátok a zálivů obývají vodomilní ptáci (např. ústřičník, volavka a kormorán).
Nový Zéland je rájem pro obyvatele vod, sladkovodních i mořského pobřeží. V řekách a jezerech plavou hejna pstruhů (lidmi uměle vysazení). Na pobřeží moře se zase dají spatřit kolonie lachtanů a tučňáků, obzvláště v letních měsících.
Ideální podmínky pro život velryb u městečka Kaikoura přinesly do oblasti boom turistického ruchu. Výjimečné prostředí totiž velrybám umožňuje setrvat u pobřeží po celý rok.
Rozmanitá novozélandská příroda si určitě zaslouží mnohem podrobnější článek. Přesto doufám, že jste zde našli základ k poznání novozélandské fauny a flóry.
Martin Slíva. Dotazy, připomínky a náměty mi pište na: martin.sliva@seznam.cz
Nový Zéland
cestování
cestopis
Cestopis: Nový Zéland