Michael Madsen: Rád bych byl na plátně se ženou, ne se zbraní

foto Americký herec Michael Madsen, který uvede v sobotu závěrečný snímek 40. Mezinárodního filmového festivalu Sin City - Město hříchu, se setkal 8. července s novináři v karlovarském hotelu Thermal.

KARLOVY VARY (ČN) - Radikální změnu ve svém účinkování ve filmech by si ve skrytu duše prý přála hlavní hvězda závěru karlovarského filmového festivalu, herec Michael Madsen. Svým vzhledem "zlého muže" byl předurčen k rolím zlosynů, kterých si během čtvrt století dlouhé kariéry zahrál nespočet. "Rád bych byl na plátně se ženou, ne se zbraní. Uvítal bych také, pokud jsou mezi vámi případně režiséři, kteří mají volné role květinářů či cukrářů," žertoval s novináři ve Varech Madsen.

Přiznal, že opravdu blízké mu byly jen asi čtyři role ze 110 filmů, ve kterých se objevil. Za žádnou se ale nestydí. "Když chcete živit rodinu, koupit dětem boty a jednou je poslat na univerzitu, musíte pracovat. Když jste herec, musíte hrát," popsal svůj životní postoj. Svěřil se, že v mládí se živil i jako automechanik, čistič bazénů či prodavač vánočních stromků. Prý neodolal a jeden jehličnan si tehdy "za pět prstů" odnesl. "Ty pracovní zkušenosti mi umožnily cenit si života, který žijí dnes, byť jsem dále od svých dětí," tvrdí. Tátova filmová kariéra Madsenovy potomky prý spíše nudí, máloco je překvapí. "Ptají se mě: 'Tak co tati, zase Tě v tom filmu zabijí?' A já jim lžu: 'Ne, tentokrát budu hrdina," popsal bratr herečky Virginie Madsenové. Hereckou kariéru začínal Madsen na jevišti Chicago's Steppenwolf Theatre po boku Johna Malkoviche. Před kamerou začínal v malých rolích například ve filmu Válečné hry (War Games, 1983). "Ukazoval jsem tam někomu, jakým tlačítkem se odpalují rakety," vzpomněl. Následovaly filmy O závod s měsícem (Racing with the Moon, 1984), Přirozený talent (The Natural, 1984), pozornost na sebe upoutal postavou šíleného zabijáka v thrilleru Zabij mě znovu (Kill Me Again, 1989) a zejména jako přítel Susan Sarandonové v dramatu Thelma & Louise (1991). Přelomovým titulem Madesonovy kariéry byl hit Quentina Tarantina Gauneři (Reservoir Dogs, 1992), kde ztvárnil postavu sadistického zloděje. Kvůli natáčení westernu Wyatt Earp se musel vzdát role v později kultovním snímku Pulp Fiction. S Tarantinem ale spolupracoval Madsen ještě o deset let později na dvoudílném hitu Kill Bill (2003 - 2004), v němž si zahrál postavu chladnokrevného Budda. "Tarantino je dobrý člověk, nezapomíná na lidi, které má rád," řekl Madsen. Zápornou rolí byl i bankovní lupič Travis v remaku úspěšného snímku Sama Peckinpaha Útěk do Mexika (The Getaway, 1994). Zavzpomínal i na spolupráci s Al Pacinem při natáčení dramatu Donnie Brasco. "Vypráví spoustu vtipů, mnohé nejsou směšné, ale všichni se musí smát. Jako herecký kolega je ale výborný," řekl. Do Karlových Varů Madsen přijel představit nový film Tarantinova alter ega Roberta Rodrigueze Sin City - město hříchu. "Mám tam malou roli, ale chtěl jsem pracovat s Robertem. Těším se, až pojedu do Texasu točit druhý díl," zářil. Trochu ho však děsí stále hojnější využití počítačových technologií při filmové tvorbě, například i při Sin City. "Jde z toho strach. Když se dá tolik vygenerovat na počítači, můžeme také my živí herci jednou přijít o zdroj obživy. Ale snad se tak nestane," doufá. Filmovou image záporáka si vylepšuje psaním poezie - vydal už několik básnických sbírek. "Spíše to ale jsou jen takové sociální kometáře," přiblížil Madsen.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 14.09.2025 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je neděle 14. září 2025

Očekáváme v 14:00 16°C

Celá předpověď