"Zdál se mi sen, v němž mi manžel sdělil, ze má dítě s jinou ženou (spolu máme dvě). Byla jsem opravdu šokovaná, manžel ve snu na mě stejně jako ve skutečném životě hleděl s naivním úsměvem, nic nekomentoval a já jsem zuřila. Po probuzení jsem si uvědomila, že večer před usnutím jsem uvažovala, ze si budu muset najít milence, protože v manželství jsem sexuálně nespokojená vlastně celou dobu, což je asi tak šestnáct let.

Manžel je dříč, a tak nemá na mne moc času, taky mám dojem, že kdybych mu otevřeně vylíčila, co bych v sexu chtěla, úplně bych ho zaplašila. Nevím si s tím rady. Po probuzení jsem měla pocit, jako bych se nějak provinila." Zdena K., 42 let, vdaná, dvě děti, trenérka Paní Zdena si začala před spaním pohrávat s myšlenkou nevěry. Ve svém snu pak hledá pro tento krok ospravedlnění. Nechce být tím prvním, kdo manželský svazek ohrozí, nebo třeba i rozbije. Jejímu špatnému svědomí by ulevilo, kdyby se ukázalo, že manžel má jinou známost již nyní. Tím by ve svém vnitřním smýšlení získala jakousi propustku k sexu svých snů - takovému, jaký jí manžel nedokáže poskytnout. Ve snu se naše čtenářka přitom nedozvídá jen o manželově nevěře, ale dokonce, že má s jinou dítě. Paní Zdena tím chce ještě rozšířit svůj manévrovací prostor. Jestliže manžel si ještě navíc 'opatřil' někde jinde dítě, proč by ona nemohla alespoň zažít něco vzrušujícího? To přece ještě samo o sobě nemusí jejich vztah rozbít. Tak nějak uvažuje ve svém nitru paní Zdena, a proto si také vytváří sen se zápletkou manželovy nevěry. Paní Zdena se potřebuje ve své duši natolik uvolnit, aby bez přílišných výčitek svědomí mohla jít za svým přáním bohatších a plnějších intimních zážitků. Manžel se ve snu jen naivně usmíval, nevysvětloval, neomlouval se, ani se nezapřísahal, že to už víckrát neudělá. Paní Zdena ho totiž potřebuje mít právě takového - totiž nad věcí, jakožto partnera, který ze svého poklesku nedělá žádnou vědu, a proto bude muset být i sám tolerantní vůči "zahnutí" své partnerky. Naše čtenářka ve svém snu nad manželovým postojem zuří, ale ve skutečnosti jde o zlost, která ji uvnitř osvobozuje od tíživého závazku věrnosti vůči svému domácímu "dříči". "To bych mu přece nemohla udělat, když se tak stará," jako by si říkala, a proto si musela vysnít manželovu nevěru, aby alespoň na chvíli bdělé svědomí ukolébala. To se jí ovšem nepodařilo na dlouho, protože již po probuzení cítí, že se "nějak provinila". Její kontrolní funkce snovou "lest" nakonec prohlédla a vyvolala u ní pocit viny.

Reklama