Brusel/Kodaň/Praha - Předseda Evropské rady António Costa se rozhodl kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa svolat v nadcházejících dnech mimořádný summit EU. Costa to oznámil na sociální síti X. Jednání unijních prezidentů a premiérů je podle něj důležité za účelem další koordinace. Summit se uskuteční na konci příštího týdne, podle diplomatických zdrojů agentur velmi pravděpodobně ve čtvrtek.
Šéf unijních summitů uvedl, že vedl konzultace s členskými státy ohledně nejnovějšího napětí kolem Grónska, které potvrdily, že v EU panuje jednota, pokud jde o dodržování zásad mezinárodního práva, územní celistvost a národní suverenitu. Dále podle něj panuje jednota, pokud jde o solidaritu s Dánskem a Grónskem a jejich podporu.
Státy sedmadvacítky se rovněž shodují na "společném transatlantickém zájmu, pokud jde o mír a bezpečnost v Arktidě, zejména prostřednictvím NATO". Nová cla, kterými Trump hrozí šesti unijním zemím, pokud nezíská Grónsko, by podle států EU "narušila transatlantické vztahy a jsou neslučitelná s obchodní dohodou mezi EU a USA". EU je připravena "se bránit proti jakékoli formě nátlaku," uvedl rovněž Costa s tím, že zároveň je připravena "pokračovat v konstruktivní spolupráci s USA ve všech otázkách společného zájmu".
"Vzhledem k významu nedávného vývoje a za účelem další koordinace jsem se rozhodl svolat v nejbližších dnech mimořádné zasedání Evropské rady," uzavřel předseda Evropské rady.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Unie z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok.
Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT).
Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent
Macinka doufá v to, že spor kolem Grónska je možné vyřešit dialogem
Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Česko chce přispět k nalezení řešení. Řekl to v debatě Otázky Václava Moravce v České televizi. Podle prezidenta Petra Pavla je potřeba využít všech možností, které nabízejí spojenecké vazby, a jednat i v rámci NATO. Řekl to dnes před odletem do Vatikánu.
Podle Macinky je situace kolem Grónska dynamická. "Věřím tomu, že existuje prostor to vyřešit dialogem," řekl. Doplnil, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. "Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace," uvedl Macinka.
Podle prezidenta budí spory o Grónsko oprávněně mnoho emocí. Pavel se domnívá, že je potřeba využít všechny možnosti, která nabízejí spojenecké vazby. Poznamenal, že NATO jako celek o věci zatím nejednalo. Hlava státu předpokládá, že bezpečnost arktického prostoru je v zájmu NATO a pokud by Spojené státy vznesly požadavek na posílení bezpečnosti a obrany, spojenci budou připraveni reagovat. Pavel věří, že se problém podaří vyřešit standardní cestou.
Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Evropa také drží karty v ruce, musí ale být jednotná. "Potřebujeme, aby EU a evropské země zůstaly jednotné a soudržné a já bych si přál, aby toho Česko bylo jasnou součástí," řekl Lipavský v debatě na ČT.
Na stranu evropských spojenců se ve svém dnešním vyjádření postavil také bývalý premiér Petr Fiala (ODS). "Jako člověk, který má celý život rád USA, vždy fandil republikánům a byl a je stoupencem euroatlantické spolupráce, dnes s jistým smutkem říkám: Evropa se teď musí jasně postavit Trumpovi ve věci Grónska. Jeho postup je zcela nepřijatelný. Jedině když ukážeme odhodlání a sílu, budeme mít respekt a něčeho dosáhneme. A to i při vyjednávání s Trumpem," napsal na síti X.
